Vojtěch Radakulan (1991)
Vystudoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a architekturu na Akademii výtvarných umění v Praze, absolvoval stáž v oboru interaktivní design na umělecké škole v Curychu. V současné době působí jako doktorand na fakultě elektrotechnické ČVUT na katedře počítačové grafiky a interakce. Pracuje v oblastech volného umění, architektury a interaktivní počítačové grafiky. Jádrem jeho práce je zkoumání simulací a tvoření fikčních světů za pomoci kresby, textu, fyzických instalací, herních enginů či renderovacích programů. V rámci těchto světů poskytuje Rada návštěvníkům prostor hrát si na něco či někoho jiného a pokusit se vidět složitá témata jako nové technologie, asymetrické vztahy či globalizační problémy z perspektivy jiného člověka, počítače nebo třeba šišky.
Kromě výstavních aktivit v českém prostředí spoluvytvářel maďarský pavilon například na Benátském bienále architektury (2021) nebo vystavoval na Ars Electronica v Linci (2018) či v galerii Husslehof ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 2022 se stal Laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého.
Josef Bolf (1971) autor díla Spannungsbogen.
Josef Bolf, přezdívaný také „mistr deprese“, patří mezi nejvýznamnější umělce své generace – totiž generace vyrůstající v normalizačních sedmdesátých a osmdesátých letech. V této době byla hrozba studené války stále aktuální – stejně jako dozvuky černobylské jaderné katastrofy – tedy události, které tehdejší společnost do značné míry definovaly.
Umělecké formování Josefa Bolfa začalo na Akademii výtvarných umění v Praze, kam nastoupil již v porevolučním roce 1990. Přijat byl do ateliéru Jiřího Načeradského, díky němuž si osvojil kresbu figury, prošel ateliérem Vladimíra Kokolii a následně skončil v ateliéru u Vladimíra Skrepla.
Malba Josefa Bolfa by se dala jedním slovem nejspíše popsat jako temná, stejně tak ji však charakterizuje určité nostalgické či melancholické naladění. Na jeho plátnech a grafikách se často setkáváme s dětmi či dospívajícími zasazenými do prostředí městských sídlišť nebo do jakési apokalyptické, destruované krajiny, v které jsou obklopeny podivnými až snovými tvory. Tyto motivy se mohou vztahovat i k dětství samotného umělce, které strávil na pražském sídlišti Jižní Město.
Josef Bolf se nezaměřuje pouze na malbu: ve svých pracích využívá rovněž techniky kresby, koláže či americké retuše neboli airbrushe. Již vzpomínaná „dětská“ témata umělce zajímají nejen z hlediska námětu, ale také po stránce technické. Pro jeho tvorbu se tak stala typická technika proškrabávání tuše nanesené na vrstvě voskovek, jež nám asociuje a dodává pocit nevinných dětských malůvek, které se však dostávají do kontrastu s vlastními náměty. (Josefína Frýbová, Artlist, 2O2O)
Z velké řady jeho samostatných výstav jmenujme nejaktuálnější: Josef Bolf v Jurkovičově vile / Minoritní zpráva, Jurkovičova vila, Brno v roce 2022, Ztracená nápověda, kurátor Petr Vaňous, Galerie Dům, Broumov v roce 2021, Některé (ne všechny) budoucnosti, kurátor Jiří Ptáček, Dům umění, České Budějovice a Zisky 2018 GVUO: Josef Bolf / Planeta, která neexistovala, kurátor Jiří Ptáček, Galerie výtvarného umění v Ostravě v roce 2020, Josef Bolf: Tušení stínu, kurátor Otto M. Urban, Národní galerie Praha - Veletržní palác, Praha v roce 2019
Dílo ve virtuální realitě Spannungsbogen nyní naleznete na platformě Radiance, která je podstatnou digitální encyklopedií virtuální reality v umění.
https://www.radiancevr.co/artists/josef-bolf/